Řisuty

Na Slánsku leží malá obec Řisuty o přiblížně třech stovkách obyvatel.
Na oficiálních webových stránkách je ve dvou souborech i pár starých pohledů a fotografií.

Stvořidla

mutil: Stvořidla 2004

Na Stvořidla, malebný kout u Foglarovy Bobří řeky a nedaleko jeho Sluneční zátoky, jezdím už několik let. Toto místečko leží v katastru Dobrovítovy Lhoty u Ledče nad Sázavou.

Bohužel jsem nikde neobjevil staré fotografie Stvořidel, ale snad je časem vypátrám a doplním. Tedy alespoň  vemte za vděk fotografií již neexistujícího lanového mostu k železniční zastávce, který byl při povodních stržen a je nahrazen mostem vyšším.

A protože je tento článek pro tento můj blog takový průlomový (je bez historických fotografií), tak si dovolím i takovou malou reklamu na ono mé oblíbené rekreační středisko.

Karlovy Vary

Nejznámější naše lázně byly založeny za vlády Karla IV a po právu nesou jeho jméno - Karlovy Vary.

Více jak padesátitisícové město hostí celkem uznávaný MFF a kdysi se zde konal i festival kouzel Magiales Šarivari Karlovy Vary.

Ale Vary to není jen festival, Vary jsou hlavně minerální lázně. Nejznámějším pramenem je samozřejmě Vřídlo, které stříká až do výše dvanácti metrů. Tento pramen už je jediným, který se používá ke koupelím, ostatní prameny se používají vnitřně.

Město se rozkládá na velmi členitém terénu a je naň třeba z Diany pěkný pohled.

O Varech se vypráví i tento vtip:

Volá Kreml na pražský Hrad a dožaduje se, aby čeští hokejisté přenechali vítězství na MS ruské sborné.

"Když nám to vítězství nenecháte, budeme vám bombardovat Prahu!" zní výhrůžka.

Nato český prezident odvětí:

"Když vy nám budete bombardovat Prahu, tak my vám budeme bombardovat Karlovy Vary!"

Vary jsou skutečně ruské. Jako malý kluk jsem tady slýchal hlavně němčinu. Teď jsem se po x letech vrátil do svého rodného města alespoň na pár dní a nestačil jsem zírat. Dvojjazyčné nápisy, čeština slyšet minimálně, ani ta němčina nic moc, ale ruská slovíčka bych si brzy oživil. A výklady obchodů dávají jednoznačně najevo, pro koho je zboží připraveno. Asi jen ruští zbohatlíci jsou ochotni zaplatit za stříbrný samovar přes sto tisíc atd.

Třešnička na dortu mého pobytu byl hotel Kučera, který jsem si neprozřetelně vybral. A protože negativní reklama je taky reklama, tak tento hotel už nikdy více.

Sice se pyšní u vchodu cedulkou, která hlásá, že ve své kategorii patří mezi nejlepší v Evropě, ale patrně tedy v té východní. Při příchodu na pokoj jsem musel hned otevřít okno a větrat, protože v pokoji byl silný "umakartový" puch. Vybalil jsem si věci, chtěl jsem pověsit ručníky, otevřel jsem koupelnu a šel jsem otevřít okno znovu, protože obdobný puch byl zavřený i v koupelně. Větrat se muselo při každém návratu do pokoje. Šel jsem pověsit ručníky, ale nebylo na co, háčky jaksi chyběly. Zrovna tak držák na toaletní papír, takže když si to neuvědomíte, tak po usednutí se musíte otáčet za sebe a hledat roličku.

Perlou byly stavební práce v objektu a jídelně. Člověk to chápe, opravy musejí být, ale nikde ani zmínka o nějaké omluvě za zhoršené podmínky, upozornění na lešení (trubky se válely i na chodbě k pokoji). Ne, účtuje se plná cena. Vždyť jsme v nej hotelu ve své kategorii.

A to jsem ještě nezachytil dvě díry, které někdo zasekl na dveřích do pokoje.

Chápu, že KV jsou asi dost drahé město na poměry v naší zemi, ale za požadovanou cenu by ty pokoje měly mít trochu úroveň. Docela jsem litoval, že jsem zaplatil hned při příjezdu. Určitě bych našel lepší.

Olomouc

Hanácká metropole Olomouc je mému srdci obzvláště blízká. Na Olomoucku má naše rodina kořeny a byť jsem rozený v KV, tak říkávám, že jsem karlovarský Moravák a rád se k Moravě hlásím.

Olomouc je šesté největší město ČR, do třicetileté války byla druhým největším sídlem po Praze. Známé je historické přetahování s Brnem o "hlavní město", metropoli celé Moravy.

Na portálu Olomouc.cz jsem našel krásné historické pohlednice a rád sem dávám na ně odkaz.

Další fotografie či pohledy z jednotlivých míst nejen olomouckého okresu najdete na již dříve zde uveřejněné Fotohistorii.

Praha - Žižkov

Žižkov vznikl rozdělením obce Královské Vinohrady na dvě části v r. 1875 a r. 1877 se Královské Vinohrady I. přejmenovaly na Žižkov a Kr. Vinohrady II. byly ochuzeny o onu číslovku. Obě obce stály za městskými hradbami. Žižkov byl povýšen na město r. 1881 a součástí Velké Prahy se stal r. 1922.

Nasavrky

Obcí se jménem Nasavrky je u nás několik. Tento článek se týká nevelkého města (cca 1600 obyvatel) z okresu Chrudim. Na jeho oficiálních stránkách jsem našel krásné staré pohlednice. Historických fotografií je mnohem víc, ale ty se týkají spíš života, než že by zobrazovaly město jako takové.

Lázně Kynžvart

Na toto malé lázeňské město s přibližně 1500 -1600 obyvateli mám svoji osobní vzpomínku z velmi útlého dětství, kdy jsem zde byl na ozdravném pobytu. Klimatické lázně jsou zde již od r. 1822.
Lázně Kynžvart jsou součástí Karlovarského kraje a leží nedaleko Mariánských Lázní.

Havířov

O Havířovu je všeobecně známo, že je to nejmladší naše město, které vzniklo v polovině padesátých let minulého století. Toto slezské město s přibližně 80 tis. obyvateli leží v poloviční vzdálenosti mezi Ostravou a Českým Těšínem. Střed města je vyhlášen městkou památkovou rezervaci, pro svoje celistvé vybudování v jednotném stylu socialistického realismu.

Na stránkách města je i fotogalerie ve které je soubor pohledů z 50. až 70. let.

Smržovka

V podhůří Jizerský hor leží cca 3,5 tisícové město Smržovka. V dnešní době je známé asi především díky sáňkařské dráze a Pivrncovi, tedy malíři Petru Urbanovi. Ve Smržovce sídlí i malá firma pro výrobu sportovních vozů Kaipan.

Oficiální stránky města obsahují  ve fotogalerii historické fotografie a pohlednice a wikipedie odkazuje i na další webovou stránku s historickými obrázky Smržovky. Oba odkazy vkládám pro vaše nahlédnutí.

Aš

První článek roku věnuji Aši. Třináctitísícové nejzápadnější město Česka leží obklopeno Německem v Ašském výběžku, který byl k Čechám, respektive k Rakousku - Uhersku připojen definitivně r. 1775.  

Aš se vyznačovala tkalcovstvím, které tu bylo od začátku 19. stol. až ke konci 20. stol. To sice přežilo rozpad c. a k. mocnářství, přežilo odsun německých pracujících i vlastníků továren, přežilo socialismus, ale nepřežilo nástup demokracie a návrat tržního hospodářství.

Aš patří k nejstarším našim městům, bohužel s nemnoha dochovanými památkami a domy. Mnoho jich padlo při požárech, třeba evangelický kostel r. 1960, mnoho jich padlo při výstavbě panelových domů. Dle srovnávacích fotografiií mnohde nezůstal kámen na kameni. Zajímavě působí třeba výměna dětského hřiště u městského úřadu za paroviště. Člověk to chápe - děti se nerodí, auta ano. A navíc, kde jinde ruší městské úředníky dětský cvrkot?! Ouřad potřebuje klid. :) Krásně je zachycena třeba proměna náměstí od r. 1900 do současnosti. 

Oficiální stránky města Aše mají vůbec bohatou fotogalerii. To třeba mé domovské město Kladno vůbec nemá. Nebo jsem na stránkách magistrátu doposud jen špatně hledal? :)
Jinak je na ty srovnávací obrázky smutný pohled. Vždyť to vypadá, jako by tímto městem znovu prošla válka, neboť půlka města zmizela a stojí místo něj paneláky či volná prostranství. Takový osud měl potkat i Kladno, kdy už se začalo bourat staré jádro města. Naštěstí "samet" většinu zachránil a staré domy určené k demolici, domy, kde se natáčely válečné filmy, jsou opravené a jsou v nich restaurace, kavárničky, obchůdky pěší zóny. Škoda, že se to nepovedlo i v Aši.
Nebo snad máte jiný názor?